Svatý Kryštof dřevěná

Svatý Kryštof dřevěná socha je klasické ikonografické zobrazení silného muže (obra), který na ramenou přenáší dítě (Ježíše) přes dravou řeku. V ruce drží hůl, která mu pomáhá udržet stabilitu. Vytvořená je z lipového dřeva, které je pro řezbářství v této oblasti nejoblíbenější díky své měkkosti a jemné struktuře. Moderní alpský sakrální styl. Všimni si tzv. "viditelných stop dláta" (chip carving style). Socha není broušená do hladka, ale jsou na ní záměrně ponechány plošky po řezu dlátem, což jí dodává dynamiku a dokazuje, že jde o ruční práci, nikoliv o odlitek nebo strojovou výrobu. Provedení odpovídá druhé polovině 20. století a soška je v perfektním stavu, což naznačuje, že o ni bylo dobře pečováno v interiéru. Pochází z domu mých rodičů v Bavorsku, kteří měli takové umění rádi (a měli na to). Občas jezdili do Oberammergau, které j střediskem prvotřídních řezbářů. Věci odtud nejsou suvenýry z letiště, ale poctivá řemeslná práce s tradicí sahající do středověku. Iniciály "AP" na spodní straně jsou značkou konkrétního řezbáře nebo dílny. V Oberammergau působí desítky rodinných dílen (např. Albl, Pönn, Lang). Bez hlubšího pátrání v tamních archivech je těžké určit přesné jméno, ale značka potvrzuje autenticitu a já už se nemám koho zeptat. Svatý Kryštof je patronem cestovatelů, řidičů a poutníků. V domovech se tyto sochy často umisťovaly ke vchodu, aby chránily členy rodiny na jejich cestách. Podle legendy Kryštof nesl dítě, které bylo s každým krokem těžší a těžší. Dítě mu pak řeklo, že nese na ramenou všechnu tíhu světa i toho, kdo ho stvořil. Proto má Kryštof v obličeji výraz soustředění a námahy. Nejde o unikát v galerijním smyslu, ale o špičkovou řemeslnou práci umělce, který ji vyřezal jako monolit z jednoho kusu dřeva vč. podstavce. Její zpracování, původ a značení jsou důkazem, že to neřezal amatér v garáži, ale mistr, který na to měl licenci a tradici. Není to "jen" socha. Je to fyzický otisk lidské trpělivosti. Dnes se podobné věci frézují na CNC strojích a pak se jen "začistí" rukou. Tahle k je ale poctivá stará škola – každý ten "zub" a každá ploška po dlátu je jeden konkrétní pohyb ruky řezbářského mistra. Je to kousek Bavorska, který neztrácí na hodnotě, protože takových lidí, co to umí takhle od ruky, už i v Oberammergau každým rokem ubývá.
W264
ZZ,pokojic.
2490