Originální obraz s vlastním textem

Vlastnoruční dílo, akrylové barvy, stabilizovaný sobí mech, sušené kvítí, napodobenina kopečkového mechu.
70x70 cm.
Obraz má součástí i vlastní tvorbu, příběh, vycházející z duše obrazu.

Učíš mě být lepším člověkem

Byla jednou jedna maminka, která žila v lese.
Ne v tom pohádkovém, kde zpívají ptáčci
a vše je prosvětlené slunečními paprsky.
Ale v tom skutečném.
S popadanými větvemi po bouřích.
S tichými stíny. S místy, kde se člověk ztrácí.

Čas od času se stávalo,
že některá z bouřek v ní vyvolala
prudké reakce a křik na osůbku,
která byla jejímu srdci nejmilejší.

Když se to stalo, sedávala na kraji mýtiny,
se slzami v očích a bolestí v srdci.
Přála si vzít své činy zpět.

Proto, když nadešel večer,
položila své PROMIŇ do dlaní dítěte.

„Nejsem dokonalá máma,“
šeptala mu do ouška.
„nikdo mě neučil jak se jí mám stát.
Proto dělám chyby.”

„Lásku k tobě, tu mě však nikdo učit nemusel.
Přišla společně s tebou
a odejde až společně se mnou.
To si prosím pamatuj…”

V tom ji dítě objalo.
V tom objetí se les utišil.
Protože láska, která se umí omluvit,
je silnější, než jakákoliv bouře.

„Děkuji ti za to, jaká jsi, maminko.”