Starožitný rámeček se sakrálním obsahem

Starožitný rámeček se sakrálním obsahem o velikosti 33x26 cm není jen historickým předmětem, ale malým, hmatatelným kusem dějin, řemesla a hluboké zbožnosti z éry, kdy první zpověď byla životní událostí. Je to mistrné svědectví o víře a řemesle z roku 1911, z období těsně před Velkou válkou. Tento rámeček je ukázkou solidní německy mluvící církevní tradice v zemích Rakouska-Uherska nebo Německého císařství. Půlkilová váha prozrazuje, že se nejedná o lehkou sériovou výrobu, ale o masivní, poctivou dřevořezbu, pravděpodobně z mořeného dubového nebo bukového dřeva. Jeho tloušťka a struktura mu dodávají monumentální, trvalý charakter. Stylově balancuje mezi folklorním řezbářstvím (lidový historismus) a neobarokní okázalostí, přičemž do značné míry potlačuje čistou secesní geometrii. Rám je bohatě osázen hlubokou, hustou a stylizovanou rostlinnou řezbou (vinná réva, dubové listy, trny), která lemuje vnitřní okraj. Tyto organické, hluboké vzory dodávají rámečku téměř sakrální architekturu, obklopující vzácný obsah, kterým je typická kvalitní chromolitografie (barevný tisk) z té doby. Text je vytištěn v elegantním, ale střídmém písmu. Ručně psaná data (26. února 1911) a jméno Maria jsou psány starým německým kurzívním písmem (Kurrent/Sütterlin), což podtrhuje autenticitu a dobu vzniku před 115 lety. Celý text rámuje význam události: "Zur Erinnerung an die erste heilige Beichte", označení první svátosti smíření (neboli první zpovědi) v křesťanském kontextu (především v katolické církvi).
Rok 1911 je doba vrcholu tradiční zbožnosti v Evropě, kde církevní rituály hrály klíčovou roli ve formování osobnosti a společenského postavení. Je svědectvím o tom, jak vážně se přistupovalo k přechodu z dětství k morální odpovědnosti.
T2512
Z
1190