Starý Obraz - Olej - JAROSLAV JAREŠ - Kozí Hřbety u Suchdola
- [21.6. 2025]Smazat/ Upravit/ Topovat











Prodám tento krásný velký starý obraz,olej na Plátně od našeho významného českého Malíře,Sochaře a Umělce Jaroslava Jareše (1886-1967),jeden z tvůrců státní vlajky a znaku Československa z roku 1918.Kozí Hřbety u Suchdola z roku 1955,rozměry 41 x 90 cm,signováno vlevo dole,pěkný původní stav,dřevěný rám s patinou,vzadu štítek,pěkný galerijní obraz,pouze osobní odběr,poštou opravdu neposílám,prosím pouze volat. ( možná i výměna za starou filatelii, alba známky,aršíky, obálky, pohlednice všech žánrů, nebo numismatika mince,bankovky,medaile,akcie Rakousko Uhersko a první republika
ve stejné ceně ) Jaroslav Jareš, křtěný Jaroslav Antonín (10. ledna 1886 Kutná Hora – 1. prosince 1967 Praha), byl český malíř, sochař, ilustrátor, scénograf, uměleckoprůmyslový výtvarník a publicista. Patřil k tvůrcům státní vlajky a znaku Československa z roku 1918. Narodil se v Kutné Hoře do rodiny strojníka Jindřicha Jareše a jeho ženy Marie roz. Míchalové. Měl ještě čtyři sourozence, starší bratry Jindřicha (1882), Josefa (1884) a dvě mladší sestry Růženu (1888) a Marii (1889). Po absolvování základního vzdělání studoval v Praze na uměleckoprůmyslové škole u prof. K. V. Maška a během studia se seznámil s Augustou Nekolovou, která rovněž studovala na UMPRUM. Postupně se sblížili a jejich přátelství vyústilo v roce 1912 neformálním sňatkem. V roce 1914 redigoval spolu s Bohumilem Mathesiem sborník „Život a mythus“, jehož myšlenky se nesly v duchu panslovanského mysticismu. V letech 1918-1921 pokračoval v dalším studiu na pražské malířské akademii, kde studoval soukromě architekturu u prof. J. Štursy a vypracoval řadu návrhů jednak samostatně nebo ve spolupráci s arch. Čeňkem Vořechem. V roce 1919 byl spolu s dalšími čtyřmi výtvarníky osloven Památníkem odboje k vypracování návrhů nové podoby čs. státních symbolů. Jeho návrhy byly nejblíže vítězným návrhům J. Kursy. Roku 1919 ovdověl a následně odešel do Bratislavy, kde se mimo jiné stal spoluzakladatelem Umělecké besedy slovenské a zasloužil se velkou měrou o rozvíjení vztahů mezi českými a slovenskými umělci. Byl scénografem Slovenského národního divadla v Bratislavě a Moravského divadla v Brně, kde od roku 1920 vytvořil 11 divadelních výprav. Zastával rovněž pozici spoluredaktora revue "Dílo", spolupracoval s F. X. Šaldou, publikoval řadu statí, polemik, kritik, studií o lidové umělecké výrobě, vedl lidové výrobní družstvo Detva a spolupracoval se Školským ústavem umělecké výroby v Praze. Ve své tvorbě se věnoval malířství, návrhům pro textilní výrobu a keramiku a oblékal loutky, které vytvořil František Duchač-Vyskočil.
ve stejné ceně ) Jaroslav Jareš, křtěný Jaroslav Antonín (10. ledna 1886 Kutná Hora – 1. prosince 1967 Praha), byl český malíř, sochař, ilustrátor, scénograf, uměleckoprůmyslový výtvarník a publicista. Patřil k tvůrcům státní vlajky a znaku Československa z roku 1918. Narodil se v Kutné Hoře do rodiny strojníka Jindřicha Jareše a jeho ženy Marie roz. Míchalové. Měl ještě čtyři sourozence, starší bratry Jindřicha (1882), Josefa (1884) a dvě mladší sestry Růženu (1888) a Marii (1889). Po absolvování základního vzdělání studoval v Praze na uměleckoprůmyslové škole u prof. K. V. Maška a během studia se seznámil s Augustou Nekolovou, která rovněž studovala na UMPRUM. Postupně se sblížili a jejich přátelství vyústilo v roce 1912 neformálním sňatkem. V roce 1914 redigoval spolu s Bohumilem Mathesiem sborník „Život a mythus“, jehož myšlenky se nesly v duchu panslovanského mysticismu. V letech 1918-1921 pokračoval v dalším studiu na pražské malířské akademii, kde studoval soukromě architekturu u prof. J. Štursy a vypracoval řadu návrhů jednak samostatně nebo ve spolupráci s arch. Čeňkem Vořechem. V roce 1919 byl spolu s dalšími čtyřmi výtvarníky osloven Památníkem odboje k vypracování návrhů nové podoby čs. státních symbolů. Jeho návrhy byly nejblíže vítězným návrhům J. Kursy. Roku 1919 ovdověl a následně odešel do Bratislavy, kde se mimo jiné stal spoluzakladatelem Umělecké besedy slovenské a zasloužil se velkou měrou o rozvíjení vztahů mezi českými a slovenskými umělci. Byl scénografem Slovenského národního divadla v Bratislavě a Moravského divadla v Brně, kde od roku 1920 vytvořil 11 divadelních výprav. Zastával rovněž pozici spoluredaktora revue "Dílo", spolupracoval s F. X. Šaldou, publikoval řadu statí, polemik, kritik, studií o lidové umělecké výrobě, vedl lidové výrobní družstvo Detva a spolupracoval se Školským ústavem umělecké výroby v Praze. Ve své tvorbě se věnoval malířství, návrhům pro textilní výrobu a keramiku a oblékal loutky, které vytvořil František Duchač-Vyskočil.
|
|
Kontaktovat inzerenta emailem
Kontaktovat emailem může pouze ověřený uživatel.
Ověření je zdarma.
Vaše telefonní číslo *
Kontaktovat emailem může pouze ověřený uživatel.
Ověření je zdarma.
Vaše telefonní číslo *