JAN DĚDINA: ŽIŽKOVO NÁMĚSTÍ V TÁBOŘE, 1910, REPRODUKCE

Tábor: Hlavní (dnes Žižkovo) náměstí.
Tisk na papíře,
rámováno pod sklem,
rozměry s rámem 64 × 50 cm.

Dědina Jan, * 1.9.1870 Straky (Nymburk), + 14.1.1955 Tatobity (Semily).

Malíř, grafik, ilustrátor, typograf, pedagog Studoval střední pokračovací školu pro průmyslníky a UMPRUM v Praze, kde byl žákem Františka Ženíška. Sochařství studoval u J. V. Myslbeka. Na Akademii výtvarných umění studoval malbu u Maxe Pirnera. V roce 1889 byl odveden a po mnoha odkladech narukoval v roce 1894 na vojnu. Po šesti měsících služby dezertoval do Itálie, v roce 1895 přijel do Paříže, kde už žil jako vojenský zběh jeho bratr Václav. V Paříži zůstal patnáct let. V začátcích se mu naskytla spolupráce s madarským malířem M.Munkácsym. Pak se začal živit ilustracemi, především pro časopisy Monde illustré, Revue du Bien a satirický L'Assiette au Beurre, kde mu v roce 1903 patřilo celé jedno číslo, v němž publikoval kresby na téma různého druhu flirtování. Jeho veristické kresby byly velmi oblíbené. Navrhoval plakáty, které sloužily jako reklama a byly také zdrojem jeho příjmů. Vystavoval na pařížských Salonech, roku 1903 byl přijat za člena Salonu. Prezidentem Salonu byl malíř Albert Besnard, který mu následně nabídl společnou práci na malbě stropů v Malém paláci na Champs Elyseés a na hlavním stropu v Divadle francouzské komedie. Pracoval i jako knižní ilustrátor.