PORTRÉT MUŽE PŘED KOSTELEM - KNOBLOCH BOHUSLAV

Obraz - Portrét muže před kostelem. Autorem je malíř a grafik Bohuslav Knobloch. Signován vpravo dole - viz foto.

Celkové rozměry včetně rámu cca 25 cm x 14 cm. Rám má místy otluky. Originální litografie na papíře. Obraz je zasklený. Celkový stav - viz foto.

Grafika je přibližně ze 70 let 20. století.

Bude perfektní dekorací Vašich prostor. Originalitu díla plně zaručujeme vrácením peněz.


Knobloch Bohuslav

* 16. 1. 1924 Bratislava

+ 5. 5. 1998 Praha

restaurátor, grafik, malíř

Jeho otec byl vysokým bankovním úředníkem, po matce pocházel z italské umělecké rodiny (jeho děd M. Pegrassi působil jako sochař ve Veroně). U svého strýce Mirro Pegrassiho se v Praze 1938 - 44 vyučil umění tisku z hloubky. V létech 1945 - 47 studoval u prof. V. Vorlíčka na Uměleckoprůmyslové škole v Jablonci nad Nisou a ve studiu pokračoval 1947-52 na grafické speciálce u prof. Vladimíra Silovského na AVU Praha. O kvalitách jeho tvorby a o jeho technické vyzrálosti svědčí jednoznačně skutečnost, že se záhy po studiu - ještě jako dvacátník - stal členem SČUG Hollar (1952) i SVU Mánes (1953); 1953 - 68 a znovu po 1989 byl také členem Svazu ČSVU.

B. Knobloch byl v osobním styku vnitřně vyrovnaným, usměvavě vlídným, nekonfliktním, křesťansky skromným, přátelským a pracovitým člověkem, ochotně, neokázale a účinné pomáhajícím sběratelům často v případech nesnází s tiskem drobné grafiky. V malbě se B. K. zaměřil převážně na krajinářství, podobně i v grafice začínal lyricky laděnými motivy české krajiny, zvláště z Táborská a později Rožďalovicka. (Do jisté míry tato tematika představovala svou dobou generačně rozšířený, neboť ideologicky víceméně nenapaditelný únik před tlaky socialistického realismu 50. let). Se zdarem zpracovával i náměty architektonické, kromě pragensií a motivů z Čech rovněž hojné záznamy z cest po Středomoří. Zcela stranou nezůstávala ani tematika figurální (za lepty na motivy z díla A. Jiráska, U nás, získal 1. cenu), zvláště pak postavy literární a biblické. V projevu B. K. postupně ustupovala počáteční popisnost uvolněnému malířskému vidění, v kompozici došel skrze obecně strukturální poučení kubismem nakonec ke zralému, spontánnímu dynamickému projevu s důrazem na světelnou atmosféru. Při vší stylizaci budí jeho práce - i svou šťavnatou barevností - dojmem autentické reality, věrohodné konkrétnosti. S ohledem na své malířské vnímání skutečnosti dával B. K. po technické stránce i v grafice přednost barevným leptům (občas kombinovaným s akvatintou) a litografiím, méně často se vyjadřoval barevnými linořezy a dřevořezy. Vlastnoruční tisky z hloubky označoval tiskařskou značkou stylizované loďky s verzálkami monogramu.